Stavba rostlin - pletiva
2. 2. 2010
Stavba rostlin
- rostliny tvořeny buňkami
- PLETIVA - soubory buněk stejného tvaru, stavby a funkce
- pletiva -> podle původu:
- a) pravá
- vznikají dělivou schopností dělivých buněk
- jsou primárně spojeny (komunikace pomocí plasmodesmů)
- b) nepravá
- druhotné seskupení půovdně volných buněk
- např. plektenchym u hub
- a) pravá
- studiem pletiv se zabývá histologie
- pletiva -> podle schopnosti se dělit:
- A) dělivá = meristémy
- pletiva tvořená buňkami, které mají schopnost se neustále dělit
- tyto buňky mají
- velké jádro
- hodně cytoplazmy
- tenkou buněčnou stěnu (parenchymatické)
- např. ve vzrostných vrcholcích stonku, v kořenech, v růstových zónách listu
- dělí se na:
- 1. primární meristém (prvotní dělivé pletivo)
- 3 typy:
- a) protoderm - pokožka, podpokožkové buňky
- b) základní meristém - buňky základního pletiva
- c) prokambium - buňky primárních vodivých pletiv
- ve vrcholových částech
- tvořen buňkami schopnými se dělit a tím dávat vznik novým buňkám (= buňky primárního trvalého pletiva)
- 3 typy:
- 2. sekundární meristém (druhotné dělivé pletivo)
- vzniká obnovením dělivé schopnosti trvalého pletiva
- zejména u dřevin (umožňují růst do šířky = tloustnutí rostlin)
- např. kambium, fylogén
- děliovou činností buněk druhotného meristému vznikají nové buňky (= buňky sekundárního trvalého pletiva)
- 1. primární meristém (prvotní dělivé pletivo)
- A) dělivá = meristémy
_____________
Poznámka pod čarou
- DĚLENÍ BUNĚK
- a) mitóza:
- dělení kdy se dělí diploidní buňky (mají 23 sady chromozomů) = 2n (u člověka 2n = 46)
- vznikají 2 nové buňky, obě diploidní
- jsou to např. tělní buňky
- b) meióza
- dělení opět diploidní buňky = 2n
- dělí se na 4 buňky - haploidní (jedna sada chromosomů)
- např. pohlavní buňky (u člověka n = 23)
- a) mitóza:
______________
- meristémy
- 1. apikální (vrcholové)
- 2. laterální (boční)
- B) trvalá
- 1. primární trvalé pletivo
- buňky jsou diferencované (uzpůsobené k určité funkci)
- dále se nedělí
- ztrácejí schopnost se dělit
- vznikají dělivou činností meristému
- podle tloustnutí bun. stěny ->
- a) parenchym
- tenkostěnné buňky
- nedochází k tloustnutí buněčné stěny
- mezi buňkami jsou mezibuněčné prostory
- živé buňky
- typy:
- prozenchym (protáhlý tvar)
- aerenchym (hvězdicovité buňky, více mezibuněčných prostorů vyplněných vzduchme než samotných buněk; u vodních rostlin -> nadnáší se)
- palisádový parenchym (buňky protáhlé, kolmo k pokožce listu)
- houbový parenchym (pod palisádovým, nepravidelný tvar)
- b) kolenchym
- zesílení buněčné stěny v rozích (rohový kolenchym) nebo v protilehlých stěnách (deskový kolenchym)
- -> nerovnoměrné zesílení buněčné stěny
- nejsou mezibuněčné prostory
- buňky jsou živé
- funkce - zpevnění
- např. hluchavka
- C) sklerenchym
- rovnoměrně zesílená bun. stěna
- nejsou mezibuněčné prostory
- mrtvé buňky
- mechanická funkce - zpevnění - hodně velké (např. ořechy, pecky, kamenné buňky u hrušky)
- a) parenchym
- podle funkce ->
- a) krycí
- na povrchu těla rostliny
- ochranná funkce, komunikace s vnějším prostředím
- buňky těsně u sebe, často jen jedna vrstva
- = pokožka:
- 1. epidermis
- = pokožka nadzemních částí rostlin
- funkce: ochranná (vysychání, sluneční záření, mechanické vlivy); výměna plynů
- buněčná stěna buňky blíže k povrchu může být zesílená
- mohou se na ní vyskytovat :
- kutikula (tvořená kutinem = bílkovina; nepropustná pro vodu)
- vosky (stéká po nich voda)
- trichomy
- chlupy, vznikají z pokožkových buněk
- a) krycí (ochranná funkce)
- b) žláznaté = sekreční (produkce např. éterických olejů, silicí, ...)
- c) žahavé (křehké, na konci špička,která se snadno zlomí a žahavá látka se může dostat do těla; např. kopřiva)
- d) absorpční (vstřebávání živin; např. láčkovka, rosnatka)
- průduchy = stomata
- zejména na spodní straně listu, u vodních rostlin na svrchní straně
- dostatek vody -> svěrací buňky nasájí vodu a štěrbina se zvětšuje, málo vody -> štěrbina se zavírá
- funkce - regulace výměny plynů a vypařování vody (= transpirace)
- hydatody = vodní skuliny
- otvor, který je trvale otevřený
- vypařování vody v podobě kapek = gutace
- např. kontryhel
- 2. rhizodermis
- = pokožka kořene
- nemá kutikulu, vosky, zesílenou buněčnou stěnu apod.
- propustná pro vodu i plyny
- vyrůstají z ní kořenové vlásky = rhiziny
- funkce - přijímání živin rozpuštěných ve vodě
- vytvářejí kořenové vlášení
- 1. epidermis
- b) vodivá
- souvisí s přechodem rostlin na souš (-> získávání vody a živin)
- dělí se na:
- dřevní část = xylém
- lýková část = floém
- obě části = cévní svazky:
- 1) uzavřené
- nemají kambium
- nejsou proto schopny druhotně tloustnout
- CS roztroušeny po celém průřezu
- jednoděložné
- 2) otevřené
- mají kambium
- mohou proto druhotně tloustnout
- CS uspořádány v kruhu
- nahosemenné, dvouděložné
- xylém:
- vede vodu a rozpuštěné látky od kořenů směrem nahoru do rostliny = vzestupný proud (transpirační proud - voda se z listů odpařuje, což způsobuje podtlak a to táhne vodu nahoru)
- tvořeno:
- A. cévice = tracheidy
- protáhlé mrtvé buňky oddělenné přepážkami
- kapraďorosty, nahosemenné rostliny
- B. cévy = tracheje
- C. dřevní vlákna
- D. dřevěný parenchym
- A. cévice = tracheidy
- floém:
- látky z listů vytvořené fotosyntézou (asimiláty) vede dál do rostliny = asimilační proud
- tvořeno:
- A. sítkovice
- protáhlé živé buňky
- přepážky proděravělé
- B. průvodní buňky
- v těsné blízkosti sítkovic, vyživují je
- C. lýková vlákna
- D. lýkový parenchym
- A. sítkovice
- 1) uzavřené
- cévní svazky
- a) koncentrické = soustředné
- b) radiální = paprsčité
- c) kolaterální = bočné
- d) bikolaterální = dvojbočné
- a) krycí
- sekundární meristém
- a) kambium
- mezi xylémem a floémem
- směrem dovnitř produkuje buňky sekundárního xylému a směrem ven buňky sekundárního floému
- přírůstky sekundárního xylému a floému = letokruhy
- sekundární dřevo (= deuteroxylém) + kambium + sekundární floém (= deuterofloém) = sekundární trvalé vodivé pletivo
- b) felogén
- těsně pod pokožkou
- směrem dovnitř - zelená kůra (feloderm) a směrem ven - korek (felem)
- feloderm + felogén + felem = sekundární trvalé krycí pletivo (sekundární kůra)
- = korkotvorné pletivo
- buňky korku korkovatí -> v buněčné stěně se ukládá suberin -> buňky odumírají
- lenticely = čočinky
- v kůře, slouží k provětrávání, styk s vnějším prostředím
- kůra = borka
- a) kambium
- 1. primární trvalé pletivo
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář